Polyetylen, jeden z nejjednodušších syntetických polymerů, se označuje zkratkou PE. V roce 1898 byl poprvé náhodně syntetizován německým chemikem Hansem von Pechmannem při zahřívání diazometanu. Jeho kolegové Eugen Bamberger a Friedrich Tschirner analyzovali voskovou bílou látku na stěnách nádoby a zjistili, že obsahuje dlouhé řetězce (CH2)n a nazvali plast polymethylenem. I průmyslová syntéza je objevem náhody z roku 1933, kdy se na stěnách nádob s etylenem a benzaldehydem za působení vysokého tlaku usadil opět voskový povlak. Chemickou reakci spustili Eric Fawcett a Reginald Gibson v ICI Chemicals aniž by tušili, že byla způsobena stopami kyslíku v nádobě. Až o dva roky později metodu replikoval jejich kolega Michael Perrin a představil syntézu polyetylenu o nízké hustotě PE-LD (low density). Polyetylen našel nejprve uplatnění jako izolant zejména v radarové technice. Po skončení války riskoval polyetylen úpadek, ale zachránila ho jeho univerzálnost a především vývoj katalyzátorů pro levnější syntézu etylenu při menších teplotách a tlacích. V roce 1951 Robert Banks a John Hogan z Phillips Petroleum odzkoušeli katalyzátor na bázi oxidu chromitého a spustili výrobu polyetylenu o vysoké hustotě PE-HD (higt density) s obchodním názvem Marlex. Před krachem továrny s plnými sklady polyetylenu bez cíleného využití se paradoxně záchranou stal boom s obručí hula hoop z barevného polyetylenu. V Německu Karl Ziegler vyvinul roku 1953 levnější a snadněji manipulovatelný katalyzátor s halogenidy titanu a organickými sloučeninami hliníku, v roce 1976 Walter Kaminský a Hansjörg Sinnem připravili katalytický systém založený na metalocenech. Zieglerovy i metalocenové katalyzátory prokázaly vynikající flexibilitu při syntéze směsí etylenu a alfa-olefinů a položily základy pro širokou škálu polyetylenů. U technického polyetylenu se můžete setkat s obchodními názvy Baylon, Eltex, Hostalen, Lupolen, Sabic Vestolen...

V našem sortimentu technických plastů naleznete cenovou kalkulaci na vysokohustotní polyetylen PE-HD 300, pro odlišné hustotní typy polyetylenu PE 500 a PE 1 000 nás prosím kontaktujte, rádi Vám vypracujeme kalkulaci za základě konkrétních požadavků i ohledně barev a rozměrů. Polyetylenové desky PE-HD 300 dodáváme v natur bílé a v černé barvě standardních rozměrů 1 000 mm x 2 000 mm v tloušťkách od 2 mm do 40 mm.

Charakteristika polyetylenů PE

Polyetyleny jsou odolné materiály s vynikajícími izolačními vlastnostmi, chemickou stabilitou a zároveň jsou jedny z nejekonomičtějších plastových materiálů. V poměru s ostatními technickými plasty mají velmi nízkou měrnou hmotnost (méně než 1 g/cm³) a zároveň vykazují dobrou rázovou houževnatost, dostatečnou mechanickou pevnost a tuhost, dobrou odolnost proti otěru a oděru i odolnost proti tečení. Výhodou polyetylenu je i zdravotní nezávadnost a kontakt s potravinami v souladu s normou 2002/72/EC. Polyetyleny jsou také vhodné jako ochrana před vysokou radiací (gama a rentgenové paprsky).

Polyetyleny a jejich opracování

Polyetyleny i vysoko molekulární polyetyleny jsou snadno obrobitelné vrtáním s běžnými vrtáky bez změněného nábrusu, řezáním kotoučovou pilou na plasty, soustružením či frézováním s ohledem na dobrou odvětratelnost pracoviště. Další způsob opracování polyetylenů je svařování horkým vzduchem, extrudery i metodou tupých spojů. U desek se používá i technologie vakuového tváření pomocí vakua přes formu.

Odolnost polyetylenu HDPE 300 v různých prostředcích a teplotách

Vysoko hustotní polyetylen PE 300 je krystalizující materiál citlivý na UV záření (proto výrobci přidávají stabilizátory), ale odolný vůči nízkým teplotám s zachováním vysoké rázové houževnatosti. PE-HD 300 je zdravotně nezávadný a odolný proti působení rozpouštědel a většině chemikálií s výjimkou vysoce oxidačních kyselin a sloučenin chlóru. PE-HD 300 je snadno zápalný, lehce hořlavý a není samozhášivý.

 

Technické vlastnosti Polyethylenu PE-HD 300

Mechanické vlastnosti Norma                 Hodnota Jednotka
Měrná hmotnost (hustota) ISO 1183 0,95 g/cm³
Molekulární hmotnost   > 0,25 mil g/m
Index toku MFR 230 °C na 5 kg ISO 1183 10 g/10 min.
Pevnost v tahu 50 mm/min. DIN EN ISO 527   23 MPa
Tažnost ISO 527 - 1 > 800 %
Prodloužení při přetržení 50 mm/min. DIN EN ISO 527 9 %
Ohybový E-modul 1 mm/min. DIN EN ISO 527 800 MPa
Vrubová houževnatost při +23 °C ISO 179 33 KJ/m²
Vrubová houževnatost při +0 °C ISO 179 KJ/m²
Vrubová houževnatost při -23 °C ISO 179 KJ/m²
Tvrdost dle Shore D ISO 868 Rn
Tvrdost kuličky ISO 2039-1 41 MPa
Elektroizolační vlastnosti
Specifický vnitřní odpor (1 min., 1 000 V) IEC 60093 >1013 Ω·cm
Povrchový odpor IEC 60093 >1014 Ω
Průrazná pevnost (K20/P50) IEC 60243-1 53 kV/mm
Dielektrická pevnost DIN VDE 0303 75 kV/mm
Dielektrická konstanta (50 kHz) IEC 60250 106 Hz
Dielektrická konstanta (1 kHz) IEC 60250 2,35 106 Hz
Dielektrický ztrátový faktor I IEC 60250 3,5 · 10-4 tan
Odolnost proti elektrickému oblouku DIN VDE 0303 L4 stupeň
Tepelné vlastnosti
Tepelná odolnost dle Vicata (50 K/h) ISO 306 A/10 N 74 K (°C)
Koeficient lineární tepelné roztažnosti mezi 20–100 °C   DIN 53752 1–2 K-1 · 10-4
Koeficient délkové roztažnosti průměr DIN 53752 1,5 · 10-4 K-1
Teplotní okruh použití - od -40 do +80 °C
Teplota tání DIN 53736 130–135 °C
Tepelná vodivost DIN 52612 0,43 W/(m·K)
Požární odolnost DIN 4102 B2 – těžce hořlavý  
Chemická odolnost   voděodolný  
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace